Odešel bratr Drobínek
Drobínek se skautem stal už na konci 60. let, v krátkém období, kdy to šlo, před normalizací. Už tehdy se spolu s několika dalšími z oddílu či střediska upnul na obec Jasenici u Náměště nad Oslavou, kde do dnešních dnů spousta rodáků v dobrém vzpomíná na skauty ze Slavkova. A právě s Drobínkem jeho 1. oddíl skautů po roce 1990 začal do Jasenice znovu jezdit. Vyvrcholením bylo, kdy jsme snad 15 let do Jasenice jezdili na letní tábor – na Jelence nebo na Krajčák.
Oddíl vedl Drobajz vlastně jen pár let. Předal jej nejprve svému synovci Rychlonožkovi, ten pak Bobovi (synovi Drobínka) a Bob pak Pavlovi. A vedoucí se střídali dál, tak jak to ve správném oddíle má být. Drobínek ale na něj nikdy nezapomněl a vždycky, když někoho z nás potkal, nezapomněl se zeptat, jak si oddíl vede. A ještě minulý víkend, když jsme se u Holoubků stavovali Drobínka navštívit, protože jej propustili z nemocnice a už bylo zřejmé, že jeho konec není v nedohlednu, na začátky oddílu rád zavzpomínal.
Drobínku, ať ti na tvou další pouť svítí vatra táborového ohně a zní troubení večerky, jak si to pamatuješ z Jasenických táborů.
Všichni, kdo jste Drobínka znali, věnujte mu prosím tichou vzpomínku.